Arabky ze Zálivu se nadechly svobody, Íránky bojují s diktaturou: Proměny postavení žen v muslimském světě
Ženská práva v muslimském světě jsou v posledních letech tématem zásadních debat, změn i protestů. Zatímco v některých státech Perského zálivu zažívají ženy bezprecedentní společenské uvolnění a získávají nová práva, v sousedním Íránu čelí Íránky tvrdému útlaku a bojují o základní svobody. Tento kontrast je dnes výraznější než kdykoli předtím – a důsledky rezonují daleko za hranicemi regionu.
Historie a současnost: Jak se liší postavení žen v Zálivu a Íránu?
Postavení žen v Perském zálivu a v Íránu formovaly odlišné historické a náboženské proudy. V zemích jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Katar platila ještě donedávna přísná omezení – ženy nesměly řídit, pracovat bez svolení muže nebo samostatně cestovat. Například v Saúdské Arábii bylo ženám zakázáno řídit automobil až do roku 2018.
Naopak Írán, přestože je teokratickou republikou, měl v minulosti období relativní liberalizace, například za vlády šáha Rezy Pahlavího v 60. a 70. letech minulého století. Po islámské revoluci v roce 1979 však nastalo období tvrdého náboženského dohledu a systematického omezování ženských práv. Povinný hidžáb, segregace pohlaví a omezený přístup k některým profesím se staly normou.
Dnes však situace v Zálivu směřuje k postupnému uvolnění, přičemž Írán naopak zažívá zesílení represí. Tento rozdíl lze dobře ilustrovat na přístupu k oblečení, vzdělání, zaměstnanosti a účasti ve veřejném životě.
Srovnání práv a svobod žen: Záliv vs. Írán
Rozdíly v právech a svobodách žen mezi zeměmi Zálivu a Íránem se v posledních letech výrazně prohloubily. Nejvýraznější změny proběhly v Saúdské Arábii, která byla dlouho považovaná za jednu z nejrestriktivnějších zemí světa, pokud jde o ženská práva. V roce 2019 zde ženy získaly právo cestovat do zahraničí bez souhlasu mužského opatrovníka a mohou volit i kandidovat v komunálních volbách.
Naopak v Íránu platí povinný hidžáb pro všechny ženy od 9 let věku a jakýkoli protest proti tomuto nařízení je tvrdě trestán. V roce 2022 otřásla Íránem vlna protestů po smrti Mahsy Amíní, která byla zatčena mravnostní policií právě kvůli „nesprávnému“ nošení šátku. Podle organizace Human Rights Activists News Agency bylo při těchto protestech v roce 2022 zabito nejméně 522 osob a přes 19 000 lidí bylo zatčeno.
V následující tabulce najdete srovnání klíčových aspektů života žen v těchto regionech:
| Aspekt | Saúdská Arábie (2024) | Írán (2024) |
|---|---|---|
| Řízení automobilu | Povoleno od 2018 | Povoleno, ale s omezeními pro mladé ženy |
| Povinný hidžáb | Dobrovolný (právo volby v některých městech) | Povinný pro všechny ženy od 9 let |
| Účast ve volbách | Povoleno (od 2015 komunální volby) | Povoleno, ale kandidátky pod přísnou kontrolou |
| Právo cestovat | Ženy od 21 let mohou bez svolení muže | Povolení manžela/otce do 18 let, jinak bez omezení |
| Podíl vysokoškolsky vzdělaných žen | 58 % vysokoškoláků jsou ženy (2022) | 60 % vysokoškoláků jsou ženy (2022) |
Saúdská Arábie a další: Symboly svobody a modernizace
Saúdská Arábie zažívá v posledních letech zásadní společenské změny pod taktovkou korunního prince Muhammada bin Salmána. V rámci programu Vize 2030 jsou ženy aktivně zapojovány do pracovního trhu, státní správy i veřejného života. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl podíl zaměstnaných žen v Saúdské Arábii z 14 % v roce 2015 na 36 % v roce 2023.
V roce 2022 byly ženy poprvé přijaty do armády a policejních složek. Konají se ženské sportovní akce, ženy mohou zakládat podniky bez souhlasu muže a účastnit se kulturních akcí dříve výhradně určených mužům.
Podobný trend je patrný i ve Spojených arabských emirátech, kde ženy tvoří 66 % státní správy a polovina parlamentu jsou ženy. Katar je hostitelem mezinárodních sportovních i kulturních událostí, na kterých se ženy aktivně podílejí.
Hranice svobody zde ovšem není absolutní. Kritici upozorňují, že práva žen jsou stále podmíněná vůlí vládnoucí elity a v praxi jsou některé změny pomalé a selektivní. Přesto je jasné, že generace mladých Arabek v Zálivu už nevyrůstá v tak rigidně patriarchální společnosti jako jejich matky.
Íránské ženy: Protesty, statečnost a represivní režim
Situace v Íránu je v ostrém kontrastu. Povinný hidžáb je zde symbolem státní kontroly a nástrojem útlaku. Každoroční zprávy Amnesty International a Human Rights Watch upozorňují na tisíce případů zatčení a fyzických útoků na ženy kvůli „nevhodnému“ oděvu.
Protesty z let 2022–2023, známé jako „Žena, život, svoboda“, přivedly na ulice statisíce Íránek i jejich podporovatelů. Jakkoliv byly demonstrace brutálně potlačeny, odvaha íránských žen inspirovala celý svět. Mezinárodní média zaznamenala, že během podzimu 2022 bylo zatčeno přes 19 000 lidí a více než 500 osob zemřelo.
Íránské ženy patří podle OSN mezi nejvzdělanější v regionu – tvoří 60 % vysokoškoláků a 70 % absolventů přírodovědných a technických oborů. Přesto jejich přístup na pracovní trh stagnuje: zaměstnanost žen v Íránu se od roku 2010 pohybuje jen kolem 17 %.
Mladé Íránky se angažují v umění, vědě i občanských iniciativách. Nejznámější tváří boje za ženská práva je právnička a nositelka Nobelovy ceny míru Narges Mohammadi, která byla v roce 2023 uvězněna za svou činnost. Íránské ženy riskují vězení, ztrátu zaměstnání i násilí za to, že se postaví režimu.
Společenské a ekonomické dopady změn
Rozšiřování práv žen v Zálivu má zásadní ekonomické dopady. Podle studie Světové banky by zvýšení zaměstnanosti žen v regionu Perského zálivu mohlo do roku 2030 zvýšit HDP států o více než 600 miliard dolarů. V Saúdské Arábii vzrostl počet podnikatelek mezi lety 2017 a 2022 o 112 %.
Ve Spojených arabských emirátech ženy vlastní téměř 25 000 firem a podílejí se přibližně na 10 % HDP. Studie ukazují, že pracující ženy investují až 90 % svého příjmu zpět do rodiny a komunity, což má pozitivní dopad na vzdělání a zdraví dětí.
V Íránu je situace opačná. Kvůli represím a vyloučení žen z řady profesí dochází ke ztrátě obrovského lidského potenciálu. Podle údajů Mezinárodní organizace práce by zvýšení míry zaměstnanosti žen na úroveň regionálního průměru (cca 30 %) mohlo zvýšit íránské HDP o 20 %.
Přetrvávající restrikce však vedou k odlivu mozků – každoročně odejde z Íránu až 150 000 vzdělaných mladých lidí, z toho třetinu tvoří ženy.
Budoucnost ženských práv: Naděje a výzvy
Zatímco v Zálivu je trend postupného uvolňování práv žen zřejmě nevratný, v Íránu zůstává situace nejistá. Mladá generace Íránek i Arabek je ale propojená díky sociálním sítím, sdílí zkušenosti a inspiruje se navzájem.
Ženy v oblasti Perského zálivu dnes zakládají start-upy, vystupují na mezinárodních konferencích a podílejí se na rozhodování v politice. Například saúdská programátorka Nouf Al-Rakan je jednou z nejvlivnějších podnikatelek regionu.
Íránské ženy mezitím využívají umění, literaturu a digitální platformy k boji za svobodu. Opoziční hnutí se stává stále kreativnějším – od graffiti po tajné vzdělávací kurzy a podcasty.
Odborníci upozorňují, že dlouhodobá změna vyžaduje nejen právní reformy, ale i změnu kulturních vzorců. Průzkum Pew Research Center z roku 2023 ukázal, že až 65 % mladých lidí v zemích Zálivu podporuje rovnost mužů a žen, zatímco v Íránu je to 54 %.
Budoucnost ženských práv v muslimském světě tak zůstává otevřená – a v mnoha ohledech ji budou určovat právě ženy samotné.
Shrnutí: Proměna ženských práv v muslimském světě a co nás čeká
Poslední roky přinášejí v muslimském světě rozdělený obraz ženských práv. V Perském zálivu dochází k bezprecedentnímu uvolnění, ženy získávají práva a stávají se hybatelkami změn. V Íránu naopak probíhá tvrdý boj za základní svobody, často s tragickými následky.
Rozdíly v přístupu ke svobodě, vzdělání a zaměstnanosti žen mají přímý vliv na společnost i ekonomiku. Zatímco státy Zálivu využívají potenciál svých žen k růstu a modernizaci, Írán se potýká s odlivem mladých talentů a ztrátou důvěry veřejnosti.
Budoucí vývoj bude záviset na odhodlání mladých generací, podpoře ze strany mezinárodního společenství a ochotě vlád čelit společenským výzvám. Jedno je však jisté: hlas žen v muslimském světě je dnes silnější než kdy dřív – a jeho ozvěna bude slyšet i v dalších letech.
