Setkání polského prezidenta s Viktorem Orbánem: Nové geopolitické signály v době předvolebních napětí
Střední Evropa je v roce 2024 znovu v centru zájmu mezinárodních médií. Nedávné setkání polského prezidenta Andrzeje Dudy s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti proběhlo v době, kdy se region připravuje na klíčová volební rozhodnutí a geopolitická mapa Evropy se dále proměňuje. Zatímco role Vladimira Putina v evropské politice byla v uplynulých měsících často diskutovaná, v aktuálním dění před volbami v Maďarsku a v Polsku ruský prezident dočasně ustoupil do pozadí. Jaké jsou důsledky tohoto posunu, co to znamená pro středoevropskou politiku a jakou roli hraje polsko-maďarské sbližování na pozadí širších evropských napětí?
Historie vztahů Polsko-Maďarsko: Od starých přátelství k novým výzvám
Polsko a Maďarsko mají dlouhou tradici blízkých vztahů, která sahá až do středověku. Slavné přísloví „Polak, Węgier, dwa bratanki” (Polák a Maďar, dva bratři) ilustruje historickou vzájemnost obou národů. V posledních letech se však přátelství často ocitalo pod tlakem rozdílných postojů k Evropské unii a válce na Ukrajině.
Zatímco Polsko se po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 stalo jedním z hlavních podporovatelů Kyjeva a lídrem v dodávkách vojenské pomoci, Maďarsko pod vedením Viktora Orbána zaujalo výrazně opatrnější postoj. Podle údajů Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) poskytlo Polsko Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přes 3 miliardy USD, zatímco Maďarsko vojensky Ukrajinu nepodpořilo vůbec.
Navzdory těmto rozdílům však zůstávají Varšava a Budapešť v některých otázkách spojenci, například v odporu vůči některým politikám Evropské unie, zejména v otázkách migrace a právního státu.
Proč Putin (dočasně) zmizel z předvolební rétoriky
Vztah středoevropských politiků k Vladimiru Putinovi a Rusku je dlouhodobě jedním z hlavních dělících linií regionální politiky. V roce 2024 je však patrné, že v předvolební kampani v Maďarsku i v Polsku jméno ruského prezidenta poněkud ustoupilo do pozadí.
Jedním z hlavních důvodů je změna nálad veřejnosti. Podle průzkumu Eurobarometr z dubna 2024 považuje 68 % Maďarů válku na Ukrajině za „důležité, ale vzdálené téma“, zatímco v Polsku je toto číslo stále vyšší (82 % respondentů označuje konflikt za přímo ovlivňující jejich zemi), avšak zájem o „ruskou kartu“ v domácí politice mírně klesá.
Maďarský premiér Viktor Orbán tak před volbami upřednostňuje tuzemská témata – ekonomiku, migraci a vztahy s EU. Podobně polský prezident Andrzej Duda i přes jasnou prozápadní orientaci vyhledal setkání s Orbánem, což lze vnímat jako signál určité snahy o pragmatický dialog mezi státy Visegrádské skupiny, bez ohledu na rozdílné postoje k Rusku.
Analýza setkání: Co přinesla schůzka Duda-Orbán?
Setkání Andrzeje Dudy a Viktora Orbána v Budapešti na konci března 2024 bylo pozorně sledováno nejen v regionu, ale i v Bruselu a Moskvě. Oba lídři diskutovali o několika klíčových tématech:
- Energetická bezpečnost: Polsko i Maďarsko jsou silně závislé na dovozu energií. Zatímco Polsko investovalo miliardy do diverzifikace zdrojů (plynovod Baltic Pipe, LNG terminál v Świnoujście), Maďarsko pokračuje v dovozu ruského plynu, který pokrývá až 80 % jeho spotřeby. - Evropská migrace: Společné odmítnutí povinných kvót na migranty a požadavek větší suverenity v rozhodování. - Postavení v EU: Důraz na potřebu reformy evropských institucí a obranu tzv. „suverénní demokracie“.Setkání bylo vnímáno jako snaha o obnovení Visegrádské spolupráce (V4), která byla v posledních dvou letech oslabena rozdílnými postoji k válce na Ukrajině.
| Oblast | Polsko | Maďarsko |
|---|---|---|
| Vojenská pomoc Ukrajině (2022-2024) | 3,1 mld. USD | 0 USD |
| Závislost na ruském plynu (2023) | 15 % | 80 % |
| Postoj k povinným kvótám migrantů | Odmítavý | Odmítavý |
| Podpora vlády EU (Eurobarometr 2024) | 49 % | 39 % |
Volební rok 2024: Jak může polsko-maďarské sbližování ovlivnit Evropu?
Rok 2024 je v Evropě významný nejen kvůli eurovolbám, ale také kvůli domácím volbám v Maďarsku a pokračujícím mocenským změnám v Polsku po loňské změně vlády. Polsko pod novým premiérem Donaldem Tuskem signalizuje návrat k proevropské politice, zatímco prezident Duda jako zástupce konzervativního tábora hledá rovnováhu mezi podporou EU a udržením dobrých vztahů se sousedy.
Maďarsko zůstává jedním z největších „enfant terrible“ EU, což dokládá například nedávné hlasování v Evropském parlamentu, kde maďarští europoslanci často hlasují proti společné evropské politice v otázkách právního státu či sankcí vůči Rusku.
Zajímavé je, že i přes rozdílné postoje k Rusku a Ukrajině se oba státy stále potkávají na společné platformě odporu vůči některým unijním reformám. To může mít v době, kdy se EU připravuje na své největší rozšíření za posledních 20 let (kandidátský status získala Ukrajina, Moldavsko a Gruzie), zásadní dopad na schopnost Unie prosazovat jednotné politiky.
Ovlivní absence Putina v rétorice volební výsledky?
Otázka, jak moc dnes v regionu rezonuje téma Ruska a Putina, je klíčová pro odhad budoucího vývoje. V předchozích letech byla „ruská karta“ silným mobilizačním faktorem, zejména v Polsku, kde strach ze sousedního Ruska historicky formoval bezpečnostní i zahraničněpolitické priority.
Aktuální data však naznačují, že voliči především v Maďarsku dávají přednost domácím otázkám – inflaci, cenám energií, zdravotnictví. V Polsku zůstává otázka Ukrajiny důležitá (82 % dotázaných v průzkumu CBOS z února 2024 považuje podporu Ukrajině za „nezbytnou pro polskou bezpečnost“), ale i zde se do popředí dostávají ekonomické a sociální problémy.
Z toho plyne, že absence Vladimira Putina v předvolební rétorice nemusí nutně znamenat oslabení protiruských nálad, ale spíše změnu akcentu směrem k tématům, která jsou pro voliče aktuálně nejpalčivější.
Shrnutí: Co znamená nové polsko-maďarské sbližování pro region?
Setkání prezidenta Dudy a premiéra Orbána je významným signálem, že střední Evropa hledá nové rovnováhy v době, kdy se mění priority i atmosféra v celé EU. Zatímco role Vladimira Putina v domácí politice dočasně ustoupila, zůstává v pozadí jako faktor ovlivňující energetickou i bezpečnostní politiku.
Polsko a Maďarsko si i přes rozdílné postoje k válce na Ukrajině zachovávají schopnost pragmatické spolupráce v otázkách, kde mají společný zájem – migrace, suverenita, reforma EU. Vývoj v roce 2024 bude důležitým testem toho, nakolik se tyto státy dokážou sladit i v době, kdy se evropská politika rychle mění.
Pro běžného občana v regionu to znamená především možnost většího důrazu na domácí problémy, ale také riziko, že bez jasných odpovědí na otázky bezpečnosti může být střední Evropa i nadále zranitelná vůči vnějším tlakům.
