Pocit bezpečí u nás mizí: Hrozí Andreji Babišovi osud Edvarda Beneše?
Česká společnost se v posledních letech potýká s narůstající nejistotou. Ekonomická nestabilita, geopolitické hrozby i vnitropolitické napětí vedou mnohé občany k otázce: Jsme ještě v bezpečí? A dokáže politická reprezentace tuto situaci zvládnout? Historie nabízí varovný příklad – prezident Edvard Beneš v osudových letech 1938 a 1948 nedokázal ochránit republiku před tlakem velmocí ani před vnitřními rozvraty. Dnes se ozývají hlasy, že podobná zodpovědnost nyní leží na bedrech Andreje Babiše, který se profiluje jako hlavní alternativa současné vlády. Je skutečně v sázce osud celé republiky? A proč v české společnosti narůstá pocit ohrožení?
Jak se proměňuje vnímání bezpečí u Čechů?
Podle průzkumu agentury STEM z února 2024 uvedlo 67 % Čechů, že mají obavy o bezpečnost své rodiny v souvislosti s mezinárodní situací. Ještě v roce 2019 to bylo pouze 41 %. Tento nárůst pocitu ohrožení souvisí nejen s válkou na Ukrajině, ale také s rostoucí inflací, energetickou krizí a obavou z nelegální migrace.
V oblasti kybernetické bezpečnosti se za poslední rok zvýšil počet hlášených incidentů o 23 %. Podle statistik Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bylo v roce 2023 zaznamenáno 262 významných útoků na státní instituce a kritickou infrastrukturu, což je nejvyšší číslo od roku 2018.
Zároveň se zhoršuje i subjektivní pocit bezpečí ve veřejném prostoru. Podle dat Ministerstva vnitra ČR je strach z kriminality v Praze nejvyšší za posledních 12 let – 45 % obyvatel metropole se necítí bezpečně po setmění, oproti 32 % v roce 2015.
Benešův odkaz a jeho selhání: Co hrozí Babišovi?
Edvard Beneš se stal symbolem selhání politické elity v krizových dobách. Roku 1938, tváří v tvář Mnichovské dohodě, nedokázal mobilizovat odpor, a v roce 1948 podlehl komunistickému puči. Historikové se dodnes přou, zda měl více vzdorovat vnějším tlakům a postavit se za demokracii.
Dnešní situace je jiná, ale v některých ohledech znepokojivě podobná. Andrej Babiš – bývalý premiér a lídr nejsilnější opoziční strany – je často označován za „muže poslední naděje“ pro ty, kdo jsou nespokojeni s vládní politikou. Pokud by se vrátil k moci, bude čelit podobné výzvě: ubránit stabilitu země před vnějšími i vnitřními hrozbami.
Obavy z opakování historie nejsou plané. Například v průzkumu agentury Median z března 2024 uvedlo 53 % respondentů, že mají strach, že se Česká republika stane obětí diktátu velmocí, obdobně jako v minulém století. Až 62 % dotázaných věří, že politické elity nejsou dostatečně připraveny chránit zájmy státu.
Bezpečnostní výzvy roku 2024: Aktuální hrozby
Rok 2024 přináší nové výzvy, které ohrožují bezpečí České republiky:
1. Válka na Ukrajině – pokračující konflikt na východní hranici EU znamená nejen migrační tlak, ale i riziko přímého zapojení do ozbrojeného konfliktu. 2. Hybridní válka a dezinformace – Česká republika je terčem intenzivní dezinformační kampaně. V roce 2023 evidovala BIS přes 500 případů šíření ruské propagandy na sociálních sítích. 3. Energetická bezpečnost – Závislost na dovozu plynu a ropy z nestabilních regionů zvyšuje zranitelnost státu. Podle ERÚ tvořily v roce 2023 dovozové zdroje 71 % veškeré spotřeby plynu v ČR. 4. Vnitřní polarizace – Společnost je rozdělená na dvě znepřátelené skupiny. Sociologové upozorňují, že 47 % občanů se cítí být v menšině, která je přehlížena vládou a médii.| Hrozba | Riziko (2024) | Riziko (2018) | Nárůst (%) |
|---|---|---|---|
| Kybernetické útoky | 262 incidentů | 143 incidentů | +83 % |
| Dezinformace | 500 případů | 186 případů | +169 % |
| Strach z kriminality | 45 % (Praha) | 32 % (Praha) | +40 % |
Babišova pozice na politické šachovnici
Andrej Babiš se po prohraných prezidentských volbách v roce 2023 stáhl do opozice, ale jeho hnutí ANO stále drží v průzkumech neotřesitelně první místo – podle Kantar CZ by v červnu 2024 získalo 33 % hlasů. Babiš vystupuje jako kritik vlády Petra Fialy a slibuje „návrat bezpečí a stability“. Jeho rétorika staví na několika pilířích:
- Důraz na obranu národních zájmů a odmítnutí „diktátu z Bruselu“ - Kritika vojenské podpory Ukrajině a požadavek neutrality - Důraz na potlačení nelegální migrace a ochranu hranic - Volání po energetické soběstačnosti a ochraně domácích firemNicméně, odborníci upozorňují, že „silácké“ výroky mohou být dvojsečnou zbraní. Politolog Tomáš Lebeda v rozhovoru pro Českou televizi (duben 2024) varoval: „Babiš riskuje, že pokud by skutečně čelil vážné krizi, mohl by se dostat do podobné situace jako Beneš – mezi tlakem velmocí a nerealistickými očekáváními veřejnosti.“
Navíc, Babišova osobní pověst je poznamenána kauzami z minulosti. Podle CVVM mu důvěřuje jen 27 % občanů, což je nejméně od roku 2015.
Co by znamenalo selhání Babiše pro Českou republiku?
Pokud by Andrej Babiš jako případný příští premiér nebo prezident nezvládl krizovou situaci, důsledky by mohly být dramatické. Historické paralely jsou jasné: selhání Benešovy vlády v roce 1938 vedlo k okupaci a rozpadu republiky, v roce 1948 pak k nástupu totality.
V současných podmínkách by selhání mohlo mít několik podob: - Ztráta důvěry veřejnosti a nástup extremistických hnutí (podle STEM má o 18 % více lidí než před pěti lety pochopení pro radikální řešení) - Ohrožení členství v EU a NATO, což by znamenalo geopolitickou izolaci - Kolaps systému ochrany kritické infrastruktury a zvýšené riziko terorismu či blackoutu - Prohloubení ekonomické krize a odchod zahraničních investorůVšechny tyto scénáře by znamenaly zásadní změnu životní úrovně a bezpečnosti občanů.
Jak lze obnovit pocit bezpečí v Česku?
Zásadní otázkou je, co může politická reprezentace udělat pro to, aby se občané cítili opět bezpečně. Odborníci i zástupci bezpečnostních složek doporučují několik klíčových kroků:
1. Posílení obranyschopnosti – V roce 2024 poprvé překročil rozpočet na obranu 2 % HDP (112 miliard Kč). Je však potřeba investovat nejen do techniky, ale i do modernizace výcviku a kybernetické ochrany. 2. Zlepšení komunikace státu s veřejností – Podle průzkumu PAQ Research 58 % občanů nevěří oficiálním zprávám o bezpečnostní situaci. Transparentnost a otevřený dialog jsou klíčové. 3. Boj proti dezinformacím – Vytvoření speciálního úřadu pro odhalování a potírání hybridních hrozeb, jak to plánuje i Německo či Francie. 4. Podpora soudržnosti společnosti – Programy na podporu komunit, vzdělávání a posilování občanské angažovanosti mohou snížit pocit vyloučení a obav.Podle studie OECD z roku 2023 mají státy s vyšší mírou občanské důvěry až o 30 % nižší riziko politické krize.
Shrnutí: Česká republika na rozcestí
Současná bezpečnostní situace v Česku je vážná, ale není beznadějná. Pocit ohrožení mezi lidmi roste, což je podpořeno konkrétními daty o kybernetických útocích, sílící polarizací i geopolitickými hrozbami. Andrej Babiš je vnímán jako jeden z klíčových hráčů, který bude muset v případě návratu k moci dokázat, že se vyhne osudu Edvarda Beneše – tedy selhání v klíčové chvíli. Nicméně, obnova důvěry a skutečného pocitu bezpečí nebude možná bez širší shody celé společnosti, investic do obrany a odolnosti a hlavně – bez otevřeného dialogu o hodnotách, které chceme chránit.
